Jak vybírat dětskou obuv

Ten, kdo hodlá vybírat pro dítě obuv, bere na sebe velkou odpovědnost za zdravý vývoj jeho nohou a následně celého pohybového systému.

Podle lékařských studií se více než 99 % dětí rodí se zdravýma nohama. S přibývajícím věkem se počet vad nohou zvyšuje. Alarmující je zjištění, že již asi třetina prvňáčků přichází do školy s nohami různě poškozenými v důsledku nošení nesprávné obuvi. V letech 1997 až 1999 uskutečnili rozsáhlé měření nohou více než 10 000 dětí odborníci z Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně, přičemž poprvé byl sledován i zdravotní stav nohou dětí. V letech 1998–2004 rehabilitační centrum Sarema Liberec s.r.o. koordinovalo program „Zdravé dítě – zdravá budoucnost“. Bylo vyšetřeno cca 8400 dětí předškolního věku s následujícími výsledky: 4 % dětí byla bez nálezu, 90,8 % dětí mělo vadné držení těla, u 5,2 % dětí byl zjištěn kombinovaný nález a 68 % dětí mělo ploché nohy.

Z uvedeného je zřejmé, že mnoho rodičů neví, jak se má dětská obuv vybírat. Další důležitou skutečností je, že se na našem trhu bohužel prodává i dětské obuv, o které je známo, že neodpovídá zásadním ortopedickým a hygienickým kritériím na zdravotně nezávadnou obuv.

Proti posledně jmenovanému a značně rozšířenému nešvaru zavedla Česká obuvnická asociace dobrovolnou certifikaci – úřední osvědčení, dokladující zdravotní nezávadnost dětské obuvi.

 

Čím se nohy deformují

Deformity nohou vznikají především nošením obuvi, která dobře nepadne je bud příliš krátká, příliš úzká nebo špičatá. Rovněž příliš široká obuv, v níž noha při chůzi klouže ke špici, způsobuje vážné poškození nohy. Obzvlášť nebezpečné je nošení špičaté obuvi s vysokými podpatky. Dalšími rizikovými faktory jsou přetěžování nohou nepřiměřeně dlouhou chůzí a stáním, nadměrná tělesná hmotnost, nedostatek pohybu a chůze naboso po tvrdých a rovných podlahách. I v České republice lze nakoupit kvalitní a zdravotně nezávadnou obuv.

 

 

Zvláštnosti stavby dětské nohy

Dětské noha se od nohy dospělého člověka liší v mnoha anatomických i funkčních vlastnostech, proto i obouvání dětí mé na rozdíl od dospělých svá specifika:

Noha dítěte velmi rychle roste, mění se v délce, šířce i proporcích. Noha malého dítěte roste v průměru 15 až 18 mm za rok, u starších dětí 8 až 12 mm. To znamená, že ve věku 2–3 let potřebují děti 2 až 3 velikosti obuvi za rok, v předškolním věku 2 velikosti obuvi a ve školním věku 2 až 3 velikosti obuvi ročně. Růst nohy není plynulý, ale probíhá ve skocích. Proto mohou některé děti vyrůst ze svých bot již za 2 až 3 měsíce.

Kosti malého dítěte jsou dlouho chrupavčité, tudíž měkké a schopné se rychle deformovat bud' špatnou obuví nebo nadměrným zatížením. Dětské nohy mají sníženou citlivost vůči bolesti a tlaku. Proto jsou děti ohroženy tím, že budou nosit příliš krátkou nebo jinak nepadnoucí obuv.

U nejmenších dětí přibližné do věku 4 let jsou v klenbě nožní tukové polštářky, protkané pružným a pevným vazivem, které chrání vyvíjející se nožní klenby před zatížením. Je tedy zbytečné vybavovat obuv pro nejmenší děti komponenty pro podporu klenby.

Nošení příliš krátké obuvi ohrožuje zdraví nohou dětí!

 

Jak poznáme zdravotně nezávadnou obuv?

Tvar obuvi

Dětská obuv musí mít dostatečně prostornou kulatou špičku, které poskytuje dostatek místa pro prsty. Čím rovnější je vnitřní hrana obuvi, tím lépe, neboť palec je v přirozené poloze a není tlačen k ostatním prstům. Varujeme před módní špičatou obuví, neboť způsobuje deformity prstů (vbočený palec, vybočený malík, popř. kladívkové prsty).

a) správný tvar dětské obuvi / b) nevhodný tvar dětské obuvi  

Materiál svršku

Vybírejte obuv, která je vyrobena z přírodních materiálů (useň, textil), jež jsou měkké, prodyšné, absorbuji vlhkost. Nejdůležitější jejich vlastností je, že se přizpůsobí anatomickému tvaru nohy. Přestože je dokázáno, že poromery, koženky a plasty jsou na dětskou obuv nevhodné, najdeme na trhu řadu těchto výrobků. Jsou neprodyšné, během nošeni si stále zachovávají své původní rozměry a nepřizpůsobí se tvaru nohy uživatele. Vzniká nepříznivé klima uvnitř obuvi. Plísně a bakterie ohrožuji uživatele a snižují životnost obuvi. V současné době se často setkáváme s obuví, vyrobenou z umělých materiálů typu Goretex nebo Sympatex s vynikajícími hygienickými vlastnostmi. Tuto obuv můžeme rovněž považovat za zdravotně nezávadnou.

Stélka obuvi

Dětské nohy se poměrně hodné potí, přičemž největším zdrojem vlhkosti je ploska nohy. Proto musí byt každá obuv, zvláště pak obuv uzavřených střihů, ve vnitřní nášlapné části vybavena stélkou nebo vložkou ze savého materiálu (useň, textil, příp. syntetický materiál např. typu Cambrella se zvýšenou propustností pro vodní péry, která se často používá i k výrobě podšívek).

Opatek

Noha v obuvi musí byt dokonale fixována. Nesmí docházet k nežádoucím bočním pohybům patní části nohy. Proto každá dětská obuv uzavřených střihů, resp. sandálové s plnou patou, musí mít dostatečně tuhý, vysoký a dlouhý opatek (tj. vnitřní dílec v patní části svršku obuvi)

Střih svršku obuvi

Dobrou fixaci nohy v obuvi zajišťuje rovněž vhodný střih svršku obuvi, neboť drží pevně nohu proti opatku a brání posunu nohy v obuvi. Doporučujeme obuv šněrovací, popřípadě uzavíranou páskem na sponu či suchy zip. Obuv mokasínového nebo lodičkového střihu je nevhodné zvláště pro malé děti. V nejmenších velikostních skupinách kupujte obuv výhradně kotníčkovou. Vhodný střih obuvi pro nejmenší děti - šněrovací kotníčková a sandálová kotníčková s plnou patou.

Ohebnost obuvi

V místě, kde se noha při chůzi ohýbá (tj. v oblasti prstních kloubů) musí být obuv co nejohebnější. Obuv, hlavně pro nejmenší děti, musí tzv. „jít“ s nohou a spolupracovat s ní. Tuhá a nepoddajná obuv zvyšuje únavu a narušuje pohodlí chůze a zdravý vývoj nohou. Ohebnost (flexibilitu) ovlivňuje jak druh použitého vrchového materiálu a střihové řešení, tak zejména druh, tloušťka a tuhost podešve. Čím silnější je podešev, tím je obuv tužší. Doporučujeme již při nákupu vyzkoušet, jaký odpor klade bota při ohybu špičky směrem k nártu.

---

Tlumící vlastnosti obuvi

Nohy jsou ohrožovány i neustálými tvrdými dopady na beton, asfalt, dlažbu – to se časem může projevit opotřebením kostí, kloubů a kloubních chrupavek dolních končetin a poškozením páteře. Prevencí je podešev s dobrými tlumícími vlastnostmi (polyuretan PUR, etylenvinyl-acetát EVAC, pryž), pěnové vkládací vložky, anatomicky tvarované stélky (tzv. fusbety) z pružných materiálů.

Podpatek

Podpatky u dětské obuvi musí být co nejnižší s velkou plochou pro udržení stability dítěte. Obuv s vysokými štíhlými podpatky pro děti zásadně nedoporučujeme.

Hmotnost obuvi

Často opomíjenou vlastností obuvi je její hmotnost. Ta má být co nejmenší, zvláště když si uvědomíme, že dítě udělá za den 18 až 20 tisíc kroků.

Dobrá obuv není levná

Náklady na výrobu kvalitní dětské obuvi jsou téměř stejné jako na obuv pro dospělé. Kvalitní dětské boty tedy nejsou levné. Nenechte se ale ovlivnit nižší cenou obuvi, nabízenou na tržištích – v naprosté většině případů můžete touto obuví svým dětem poškodit nohy.

Základní předpoklady pro nákup správné padnoucí obuvi

Při každém nakupování obuvi žádejte kvalifikované přeměření velikosti nohou dítěte.

Měření délky nohy (vzdálenost nejzazšího bodu oblouku paty a konce nejdelšího prstu) a nadměrek (10–15 mm).

Obuv musí dobře padnout do délky i do šířky. Dětská obuv musí být vpředu před prsty o 10 až 15 mm delší než noha. Asi polovina tohoto volného prostoru ve špici, kterému říkáme nadměrek, slouží jako rezerva pro volný pohyb prstů při prodloužení nohy za chůze, polovina pro růst.

Šířka (resp. obvodové skupina) obuvi musí odpovídat obvodu nohy v místě prstních kloubů a je rovněž velmi důležité pro správné obouváni dětí. Štíhlá noha v příliš široké obuvi klouže při chůzi do nadměrku a poškozuje prsty tlakem na obuv. Příliš úzké obuv omezuje krevní oběh a deformuje přední část nohy.

Šířka obuvi české (resp., slovenské) výroby bývá na obuvi označena velkými písmeny: E pro velmi štíhlé nohy, F pro štíhlé typy, G pro středně široké a H jsou označeny široké typy obuvi. Rozměry nohou měříme ve stoje a vždy se měří obě nohy.

V příliš široké obuvi noha klouže dopředu a poškozuje prsty.

Dožadujte se přesného určení, pro jakou šířku a délku je nabízený vzor vhodný.

Na pulty našich prodejen se stéle více dostávají boty, dovážené ze zahraničí, které neodpovídají u nás používaným systémům označení velikostí. Každý výrobce používá jinou velikost funkčního nadměrku a u některých výrobků zcela schází. Obuv tak může být o 1 až 2 čísla velikosti menší, než je na obuvi uvedeno.

Každou obuv dítěti přezkoušejte obutím.

Je bezpodmínečně nutné, aby dítě obuv před zakoupením řádně vyzkoušelo. Nedoporučujeme zkoušet obuv bez předchozího přeměření nohy, pouze klasickým způsobem – tlakem prstu na špičku obuvi zjišťovat velikost nadměrku. Děti často reflexně pokrčuji prsty, což vede k nákupu krátké obuvi. Jak již bylo uvedeno, děti mají sníženou hranici citlivosti na tlak a bolest, proto nám nemohou s určitostí potvrdit, že jim obuv nepadne.

Je vhodné, aby dítě zkoušelo celý pár obuvi a aby se v nové obuvi prošlo po prodejně. Sledujeme přitom, zda obuv neklouže z paty.

Zásadně neprosazujeme heslo „To se časem poddá" a spíše se řiďme pravidlem „To, co sedí při zkoušeni, to bude sedět i při nošeni“.

Není vhodné zkoušet velikost nadměrku pouze tlakem prstu na špičku obuvi.

  

Závěrem několik obecných rad k obouvání dětí a péči o zdravý vývoj jejich nohou

• S péčí o nohu je nutno začít hned po narození dítěte. Již úzké a těsné punčošky nebo punčochové kalhotky omezí pohyb dětských nohou a mohou způsobit deformity.
• Noha dítěte potřebuje ke svému vývoji úplnou volnost pohybu a možnost procvičování nožní svaloviny. Nebráníme proto dítěti chůzi a běhu naboso po přírodních měkkých podložkách jako je písek, tráva, lesní půda ap.
• Dětská noha roste, obuv nikoliv. Kontrolujte pravidelně, zda dítě z obuvi nevyrostlo.
• U batolat doporučujeme 1x měsíčně, u předškoláků a mladších školáků za 2 až 3 měsíce, u starších školáků za 4 až 5 měsíců, u 15letých až 20letých jednou za půl roku.
• Nové boty kupujte včas, když je to zapotřebí. V souladu s růstem nohou platí – čím menší dítě, tím více párů za rok. Poškození nohou vzniká, jestliže trvale nosíme krátkou obuv.
• Stará ševcovské zásada zní „raději delší a užší“. Přitom „užší“ se tyká objemu přes prstní klouby, nikoliv ve špici. Žádná obuv se nepoddá do délky a pouze obuv přírodních materiálů povolí do určité míry do šířky.
• Dbejte na to, aby děti nosily obuv podle účelu, ke kterému byla vyrobena. sebepohodlnější sportovní gumotextilní nebo celogumové obuv se nehodí k celodennímu nošení.
• Nekupujte obuv na tržištích a dětských burzách, nenechávejte děti nosit boty po starších sourozencích.
• Dětské noze neprospěje ani nošení opotřebované obuvi se sešlapanými opatky a patníky, s prošlapanými podešvemi a devastovanými podšívkami a stélkami. Čím levnější obuv byla dětem koupena, tím častěji se její stav musí kontrolovat.
• Prohlížejte pravidelně, jak dítě obuv opotřebovává. Prohlížením obuvi poměrně snadno zjistíme první příznaky deformací.
• Nepodceňujme přezouváni. Na přezouvání doporučujeme sandálovou obuv s tvarovanou stélkou (fusbety), ve které se noha dítěte nepotí a které zabraňuje namáhání nožní klenby.
• Dodržujte pravidelnou hygienu nohou dětí, včasné a správné stříhání nehtů, nošení bavlněných ponožek a punčocháčů.
• Mějte vždy na paměti, že obuv není jen módním doplňkem oblečení Vašeho dítěte, ale slouží hlavně jako podpůrný a stabilizující element zdravého vývoje jeho nohou.

ZDROJ: svorto.cz s.r.o. výroba a prodej ortopedických pomůcek