Když plísním zachutnají nohy
Pokud se mykózy objevují opakovaně, je dobré neváhat s návštěvou lékaře.
Plísně se šíří prostřednictvím nakažených šupinek kůže. V pantoflích, ve kterých je tma, teplo, případně i vlhko od zpocených nohou, mají pro množení a infikování téměř ideální podmínky. Málokdo ví, že některé druhy plísní v nich dokážou přežít šest až devět měsíců. Obrana je snadná. Když nás trápí opakované plísně na nohou, přineseme si na návštěvu svoje vlastní obutí. Třeba zdravotní. Hostitelům vysvětlíme, že jsme si je přinesli proto, že nás v nich nebolí tolik záda. Snáze se tak vyhneme zbytečnému trapasu.
Šupinky se sporami plísní bývají i v kobercích. V nich ale nemají k infikování nohou oblečených do ponožek tak dobré podmínky jako v pantoflích.
Jako signál další nemoci
Mykózy se na nohou často objeví mezi 4. a 5. prstem. Ohlašují se olupováním kůže, svěděním a pak i bolestivými prasklinkami.
Vyšetření u podiatra či kožního specialisty zabrání dalšímu šíření mykózy z nohou na tělo.
Pokud nás trápí opakovaně, je určitě dobré navštívit praktického lékaře nebo dermatologa. Nejen proto, že nám doporučí konkrétní přípravky, případně předepíše léky. Ale také s námi probere, jestli opakující se plísně nejsou signálem nastupujících potíží:
- s hladinou krevních cukrů, a tedy cukrovkou;
- problémů s imunitou;
- začínajících cévních potíží, to znamená trablů s postižením nejjemnějších cév, kvůli kterým dochází k horší výživě kůže, a tedy k její snazší nákaze.
Tento problém trápí zejména diabetiky nebo starší lidi, kteří by měli o pokožku na nohou a o nehty víc pečovat. Vláčnost i obranyschopnost pleti podpoří třeba tím, že si ji budou pravidelně natírat hydratačním nebo jiným krémem určeným k ošetření nohou.
Nejúpornější bývají plísně na nehtech. Vyžadují léčbu specialisty a nejednou i podání celkově působícího léku. Lokálně používané prostředky často nepřinášejí žádoucí efekt.
Jednoduché triky
Lékař nám navíc poradí řadu fíglů, jak riziko nákazy snížit. Třeba tím, že si po návratu z bazénu, sauny nebo zařízení, kde jsou společné umývárny a vlhké prostředí, umyjeme nohy ve správně koncentrovaném roztoku hypermanganu. Co znamená správně, to nám vysvětlí, abychom si hypermanganem kůži zbytečně nepoškodili, nebo aby nebyl slabý, a tedy neúčinný.
Plísně na nohou a rukou napadají zejména starší lidi
Naše babičky používaly roztok octa, protože plísně nemají rády příliš kyselé prostředí. Ten však není zdaleka tak účinný jako hypermangan. Dobré je také vytírat pravidelně domácí obuv octovou vodou, případně ji vystříkat sprejem obsahujícím některou z antimykotických látek. A totéž platí i pro běžnou obuv. Obzvlášť pečlivě bychom to měli udělat zejména se sportovní obuví, ve které se nohy často velmi intenzivně paří.
Spreje s antimykotiky můžeme preventivně používat i po návratu z bazénu nebo sauny. Pokud se rozhodneme pro hypermangan, případně ocet, dáme ho do vlažné vody.
Součást obrany: správné praní prádla
Zabránit opakované infekci plísněmi, na to obvykle nestačí jen krémy, gely nebo vodičky. Musíme se zamyslet i nad praním prádla, hlavně ponožek. Ty je dobré prát za vyšších teplot: na 60 °C. Což platí rovněž pro ložní prádlo. Někdy snese až 90 °C.
S ponožkami můžeme dát do pračky i tvarovatelné zdravotní vložky z umělé hmoty z bot. Naopak, neměli bychom s nimi prát spodní prádlo a trička. Jinak hrozí, že se do nich dostanou plísně, které pračka nezničí. A vzroste tak riziko, že se nám rozšíří do podpaží, rozkroku, případně ženám pod prsa. Tedy do míst, kde se kůže zapařuje a kde mají ideální prostředí pro svou existenci: tmu, vlhko a teplo.
Vystříkat si boty
Zbavit plísní bychom měli i obuv. Praktičtější a účinnější než ocet bývají spreje s nejrůznějšími antimykotiky. Jsou ale také výrazně dražší.
K razantním prostředkům patří hadřík namočený do formaldehydu, který dáme do bot. Ty pak zabalíme do igelitového pytle, aby výpary zůstaly uvnitř. Když látku vyjmeme, dáme boty na tři dny na balkón, aby vyschly.
Užitečné je, když se v práci budeme přezouvat do pohodlných zdravotních sandálů nebo pantoflí, které jsou dobře větrané, takže se nám v nich nohy nezpotí a nezapaří tak jako v běžné obuvi.
Pomoc z přírody
Lidé, kteří se vyhýbají používání chemikálií, mohou sáhnout po biologickém preparátu. Jde o patent českého vědce Dáši Veselého. Obsahuje mikroskopickou parazitní houbu pythium oligandrum. Původně chránil před plísněmi řepu a další zemědělské plodiny. Ukázalo se však, že stejně dobře účinkuje i na člověka.
Vtip preparátu spočívá v parazitní houbě, která se živí plísněmi a kvasinkami. Když je sežere, zasporuje se a čeká na další potravu. Pokud se jí nedočká, setřeme ji z kůže, aniž bychom něco zpozorovali. Bílý prášek s houbou nasypeme do vlažné vody, ve které se aktivuje. Postižená místa do ní zhruba na půl hodiny ponoříme. Boty se jím lehce vysypávají. Výzkumy, které dělal v laboratořích Krajské nemocnice v Pardubicích MUDr. Karel Mencl, CSc., potvrzují, že dosahuje podobné účinnosti jako lokálně působící léky. Nemá navíc jejich vedlejší účinky. A plísně nebo kvasinky si proti němu nedokážou vytvořit odolnost.